Co se bude dít uvnitř Země při hloubení mělkých a hlubinných vrtů? Jakým způsobem se budou tepelné přebytky do země ukládat? Jaké technologie budou použity? Půjde vůbec o ekonomicky efektivní řešení? Tyto a mnohé další otázky zazněly v Litoměřicích od účastníků třech diskusních setkání. Organizovány byly od pátku 23. ledna do úterý 27. ledna s cílem zjistit názory, stupeň informovanosti a zájem veřejnosti o nové technologie využívání horninového podloží pro ukládání tepelné energie. Nejen na tyto otázky se v závěru diskuse snažil dát odpověď také odborník z České geologické služby Vít Peřestý, který je součástí výzkumného týmu a dohlíží na geologické práce v Litoměřicích.
Celkem se do debaty ve třech skupinách dobrovolně zapojilo téměř pět desítek zástupců laické i odborné veřejnosti. „Naší snahou bylo zjistit, jak místní lidé vnímají nové přístupy k ukládání tepla do podzemí a technologie a postupy, které se přitom využívají. Zároveň jsme chtěli seznámit aktivní zástupce litoměřické veřejnosti s aktuální situací kolem geotermálního projektu a zodpovídat jejich dotazy,“ uvedl manažer výzkumného centra RINGEN v Litoměřicích Antonín Tym z Přírodovědecké fakulty UK.
Zváni byli lidé různých profesí, s širokou škálou zkušeností a různých věkových kategorií. A to nejen ti, kteří se již zúčastnili některé z akcí geotermálních projektů SYNERGYS (systémy pro energetickou synergii) a PUSH-IT (anglická zkratka pro “Piloting Underground Storage of Heat in Geothermal Reservoirs”), ale i ti, kteří neměli žádnou předchozí zkušenost s energetickými projekty a jejich propagací.
Průzkum probíhá ve Velké Británii, Nizozemsku, České republice a ve třech lokalitách v Německu. Je součástí projektu PUSH-IT financovaného programem Horizon Europe. “Klade si za cíl demonstrovat plnohodnotné využití skladování tepla v geotermálních rezervoárech pomocí tří různých technologií na šesti různých místech v Evropě,” doplnila informace Merryn Thomas z University of Exeter, která tuto práci koordinuje společně s Madeleine Kechagia z Anglia Ruskin University.
Průzkum je striktně anonymizovaný a stane se podkladem pro vědecké články a studie. „Důležité poznatky má přinést i pro nastavení povolovacích procesů a provozníc h podmínek pro potenciální investory, jelikož se jedná o inovativní technologie a v České republice, na rozdíl od například Nizozemska nebo Švédska, s nimi dosud nejsou žádné zkušenosti,“ dodal Antonín Tym.


