Během několika srpnových dní navštívily centrum dvě rozdílné skupiny. Nejprve přijeli lektoři environmentálního vzdělávání v rámci akce SEVER, poté šestnáct vysokoškolských studentů Letní školy SÚRAO. Mezi nimi byli studenti geologie, hydrogeologie, chemie, jaderného inženýrství, stavebnictví i politologie. Jejich profesní zaměření a dosavadní zkušenosti se lišily, zájem o dění pod zemským povrchem však měli společný.
Geotermik Petr Dědeček z Geofyzikálního ústavu Akademie věd představil geotermální energii v celé její šíři, od mělkých vrtů a podzemních úložišť tepla až po hlubinné systémy, které využívají teplo hornin v kilometrových hloubkách. Vysvětlil rozdíly mezi jednotlivými technologiemi i záměr projektu SYNERGYS rozvíjet v Litoměřicích mělké a hlubinné zdroje a způsoby ukládání energie pod zemí.
Otázky, které míří do hloubky
Nejzajímavější část programu ale nebyla napsaná na žádném slidu. Tvořily ji otázky návštěvníků.
Jak se při vrtání chrání jednotlivé zvodně? Je možné předem zjistit, co se pod zemí skutečně nachází? Co se stane s horninou, když z ní dlouhodobě odebíráme teplo? Jak funguje puklinový výměník a lze již jednou vybudovaný vrt později obnovit?
Vedle geologie a ochrany podzemních vod se diskuze dotkla také praktické stránky projektu. Návštěvníky zajímalo, podle čeho se vybírá vrtná souprava, jaké musí mít parametry, kolik stojí nebo jaká finanční rizika jsou s realizací hlubinného vrtu spojena. Mluvilo se o vrtných hlavicích, výplaších, možném výskytu metanu i o zkušenostech z jiných zemí. Lektoři navíc otevřeli otázku, jak vzdělávat vrtné společnosti a lépe informovat majitele mělkých vrtů a tepelných čerpadel.
Petr Dědeček všechny dotazy během diskuze postupně zodpověděl a přiblížil také opatření, která mají chránit podzemní vodu a omezovat technická i environmentální rizika. Další informace k tématům, která návštěvníky zajímala, nabízí také sekce Ptáte se na webu projektu.
Výzkum, který lze vidět zblízka
V laboratoři se teorie proměnila v konkrétní zkušenost. Účastníci si prohlédli přístroje používané ke zkoumání tepelných vlastností hornin i samotná vrtná jádra. Právě spojení odborného výkladu s možností vidět technologie a materiály zblízka se ve zpětné vazbě opakovalo nejčastěji.
„Největším přínosem je podle mě nový zdroj energie, který se postupným výzkumem může stát pro lidi dostupnější,“ uvedla studentka Alena Pavládyová. Jeden z účastníků exkurze SEVER ocenil „rozsah celého projektu, jeho velkorysost“ i možnost prohlédnout si laboratoř a vidět vrtné jádro.
Zpětná vazba jako inspirace
Pro lektory byla návštěva podnětem k další práci. Václav Valda ze ZŠ a gymnázia Česká Kamenice chce získané poznatky využít ve výuce obnovitelných zdrojů a geologie. Další účastníci uvažují o zařazení geotermální energie do programů environmentálního vzdělávání.
Také studenti si z RINGENu odvezli nové podněty pro své studium a budoucí profesní zaměření. „Určitě si dokážu představit, že bych se tomuto tématu věnovala. Studuji hydrogeologii na MUNI a věřím, že v budoucnu bude v některých regionech značná část energie získávána právě z těchto zdrojů,“ uvedla jedna ze studentek.
Rozmanitost zastoupených oborů ukázala, že geotermální výzkum není pouze tématem pro geology: propojuje energetiku, chemii, stavebnictví, ochranu životního prostředí, bezpečnost i komunikaci s veřejností.
Otázky návštěvníků zároveň ukázaly, že geotermální výzkum nelze představovat pouze prostřednictvím výkonů, hloubek a technických schémat. Stejně důležité je srozumitelně vysvětlovat ochranu podzemních vod, způsoby monitorování, ekonomická rizika i nejistoty spojené s prací hluboko pod zemským povrchem.
